Výstava autentických fotografií pana Pavla Váchy - "Devítkové paralely"

Nadační fond Mikuláše Daczického z Heslova srdečně zve na výstavu autentických fotografií z pohřbu Jana Palacha v roce 1969 a z událostí tzv. "Sametové revoluce" v roce 1989 od fotografa pana Pavla Váchy nazvané "Devítkové paralely".
Výstavu pak budete moci shlédnout každou středu od 15:30 do 18:00 hodin od 16. 5. 2019 do 19. 6. 2019.
Výstata byla zahájena 16.5.2019 od 15 hodin v prostorách Střední průmyslové školy v Kutné Hoře za účasti starosty města Kutná Hora pana Josefa Viktory a ředitele školy pana Josefa Tremla.

O autorovi fotografií

Pavel Vácha se narodil  1940 v Praze, po studiích geologie a několika letech praxe v oboru, vystudoval fotografii na FAMU v Praze. V roce 1968 absolvoval (jako jeden z prvních) obor výtvarná fotografie. Již během studia pracoval jako fotoreportér pro deníky i časopisy. Od absolutoria pracuje jako volný fotograf- výtvarník. V průběhu let spolupracoval s mnoha časopisy i nakladatelstvími u nás i v zahraničí. Publikoval řadu knih pro domácí i zahraniční nakladatele, některé získaly prestižní zahraniční ocenění. Mimo jiné ilustroval fotografiemi knihu Dr. Lubomíra Dorůžky Jazz mezi tanky a klíči. Spolupracuje i s hudebními nakladatelstvími, vytvořil fotografie pro více než dvě stovky obalů hudebních nosičů nahrávek klasické i moderní hudby. Fotografuje divadlo, hudební svět, architekturu – ale  nejraději lidi a má rád živou fotografii. Pro svou autorskou ftvorbu stále ještě dává přednost klasické fotografii na kinofilm bez digitálních kouzel a manipulací.  Jeho odpověď na otázku, kterou kameru má v oblibě,  je již desítky let stejná: Můj pracovní nástroj je Leica!
Kromě účasti na mnoha domácích i zahraničních skupinových výstavách uspořádal více než padesát  autorských výstav doma i v zahraničí. Jeho práce jsou zastoupeny v domácích i zahraničních galeriích a soukromých sbírkách.

Události roku 1969

• 1. ledna nabyl účinnosti zákon o československé federaci.

• 16. ledna se na Václavském náměstí v Praze na protest proti potlačování svobod po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy upálil Jan Palach. Zemřel 19. ledna v 15:30. Posmrtnou masku sejmul sochař Olbram Zoubek.Pohřeb dne 25. ledna se stal velkým protestem proti pokračující okupaci. Smuteční průvod šel z Václavského náměstí na tehdejší náměstí Krasnoarmějců v Praze 1, dnes náměstí Jana Palacha. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech.V roce 1973 byly Palachovy ostatky bez souhlasu rodiny zpopelněny a popel uložen v rodných Všetatech. Převoz ostatků proběhl tajně a narychlo. Náhrobní deska autora Olbrama Zoubka byla zničena. Urna s popelem se vrátila na Olšanské hřbitovy až v roce 1990. Řád T. G. Masaryka 1. třídy převzal za Jana Palacha od prezidenta Václava Havla jeho bratr Jiří Palach v roce 1991.

• 20. ledna se upálil Josef Hlavatý v Plzni , zemřel 25. ledna.

• 25. února se upálil na Václavském náměstí student Jan Zajíc. Státní bezpečnost nepovolila zorganizovat jeho pohřeb v  Praze.

• 4. dubna se upálil v Jihlavě na Velký pátek Evžen Plocek, zemřel 9. dubna.

• 17. dubna Gustáv Husák nahradil Alexandra Dubčeka ve funkci generálního tajemníka KSČ.

• 29. – 30. května nové vedení KSČ předložilo návrh realizační směrnice, která určovala nové směřování strany k byrokratickému řízení.

• 21. srpna masové demonstrace k prvnímu výročí vstupu vojsk Varšavské smlouvy byly potlačeny ozbrojenými složkami. Největší protesty se konaly v Praze, (začaly již 20 .8. , kdy zemřeli 3 demonstranti a 2 příslušníci LM, kteří byli zasažení vlastní střelbou) v Brně a Liberci. Odpor byl brutálně potlačen pořádkovými jednotkami armády, Bezpečnosti a Lidových milicí. V Brně byli zastřeleni 2 lidé. Jednalo se o poslední velkou vlnu demonstrací proti nastolenému režimu na dalších 20 let.

• 1. srpna předsednictvo Federálního shromáždění ČSSR pod vedením Alexandra Dubčeka přijalo tzv. „PENDREKOVÝ ZÁKON „ , který zpřísňoval tresty za protikomunistické projevy.

Události roku 1989

• 15. – 22. ledna v upomínku na 20. výročí upálení studenta Jana Palacha se v Praze 15. ledna konalo vzpomínkové shromáždění studentů, které bylo v dolní části Václavského náměstí brutálně rozehnáno bezpečnostními orgány za použití vodních děl, psů a obušků. Na potlačení se podílelo 2 200 příslušníků VB a 1 300 příslušníků Lidových milicí. 16. ledna byl mezi jinými zadržen Václav Havel. Palachův týden vyvrcholil 21. ledna výpravou k hrobu Jana Palacha ve Všetatech, celkem bylo zadrženo 800 účastníků a 8 představitelů opozice bylo odsouzeno k trestům odnětí svobody.
  
  
• 21. února byl Václav Havel odsouzen k odnětí svobody na dobu 9 měsíců.
  
  
• 29. června zveřejnila rozhlasová stanice Svobodná Evropa petici „ Několik vět“.
  
  
• 17. listopadu započalo na Albertově v Praze 2 povolené shromáždění studentů pražských vysokých škol uspořádané u příležitosti 50. výročí protinacistické demonstrace během pohřbu studenta Jana Opletala v roce 1939. Oficiální manifestace se proměnila v demonstraci vyjadřující odpor k totalitnímu režimu, studenti provolávají slávu Chartě 77 a Václavu Havlovi. Průvod studentů se vydává na Vyšehrad a pokládá svíčky u hrobu K.H. Máchy. Studenti pokračují na Karlovo náměstí. V 18:25 je průvod u Botanické zahrady zastaven a dochází k prvním potyčkám. Velitel zásahu dává pokyn k zabránění vstupu na Václavské náměstí a nechá zablokovat Národní třídu. V 19:30 je skupina 50 tisíc studentů z obou stran obklíčena na Národní třídě, studenti si sedají a zapalují svíčky. Ve 20:30 začínají pluky VB za podpory dvou obrněných transportérů  postupovat, bijí demonstranty obušky a zatýkají. V Mikulandské ulici musí projít uličkou smrti. Dav je rozehnán po 21. hodině. Ve 23.00 se scházejí v Divadle Na zábradlí studenti DAMU s herci a vzniká myšlenka vyhlášení studentské stávky. Začala „ Sametová revoluce“.
  
  
• 19. listopadu vzniklo  v Činoherním klubu Občanské fórum.
  
  
• 21. – 27. listopadu se konaly každý den demonstrace ve všech městech, pořádané nově vzniklým Občanským fórem. Nejpočetnější shromáždění se konalo 25. 11. na Letenské pláni, kde se sešlo 800 tisíc lidí.
  
  
• 10. prosince prezident Gustav Husák jmenoval nově vytvořenou vládu národního porozumění  a následně rezignoval na svou funkci.
  
  
• Ve Vladislavském sále Pražského hradu byl 29. prosince zvolen československým prezidentem jednomyslně VÁCLAV HAVEL.